Revize hasicích přístrojů: lhůty, postup a kdo je smí dělat

Revize hasicích přístrojů je pojem, který se v běžné řeči používá pro cokoli od letmého pohledu na nálepku až po výměnu náplně. Vyhláška, která celou věc upravuje, ale mluví přesněji: rozlišuje kontrolu provozuschopnosti a periodickou zkoušku. V tomto článku se držíme jejího znění a vysvětlujeme, co, jak často a kdo musí u hasicího přístroje kontrolovat.

Jak často se dělá kontrola hasicího přístroje

Podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, se kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje provádí nejméně jednou za rok. Mimo tento pravidelný interval se kontrola provádí navíc vždy po použití přístroje, při pochybnosti o jeho funkčnosti nebo po mechanickém poškození.

První kontrola musí proběhnout nejpozději do jednoho roku od instalace přístroje - jinými slovy, přístroj nesmí mít kontrolu starší jednoho roku, ať už jde o nový přístroj, nebo o přístroj, který už nějakou dobu slouží na svém místě.

Mimořádné kontroly nejsou jen formalita navíc. Pokud přístroj někdo použil - třeba i jen zkusmo nebo při menším ohni, který se podařilo uhasit hned na začátku - je potřeba nechat ho zkontrolovat bez ohledu na to, kdy proběhla poslední pravidelná kontrola. Stejně tak platí, že jakmile má někdo pochybnost, jestli přístroj ještě funguje (poškozený manometr, viditelná koroze, pád na zem), je na místě kontrolu objednat dřív, než vyprší roční lhůta.

Kdo má povinnost hasicí přístroj mít

Samotná povinnost vybavit prostor hasicími přístroji vyplývá ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a týká se právnických osob a podnikajících fyzických osob. Konkrétní rozsah - kolik přístrojů, jakého typu a kde přesně - určuje požárně bezpečnostní řešení dané stavby. To se liší podle typu a velikosti objektu: jinak vypadá u firemní provozovny, jinak u bytového domu spravovaného SVJ a jinak u rodinného domu , kde navíc od roku 2008 platí samostatná povinnost mít alespoň jeden přístroj s hasicí schopností 34A. Ať už povinnost vzniká z jakéhokoli důvodu, lhůty pro kontrolu a periodickou zkoušku jsou pro všechny typy vlastníků stejné.

Kdo kontrolu smí provádět

Kontrolu provozuschopnosti i periodickou zkoušku smí provádět pouze odborně způsobilá osoba s oprávněním od výrobce daného typu přístroje - tedy servisní technik proškolený a certifikovaný přímo výrobcem. Vlastní laická kontrola nemá z hlediska vyhlášky žádnou váhu: bez dokladu od oprávněného technika se přístroj nepovažuje za provozuschopný, ať vypadá jakkoli v pořádku.

V praxi to znamená, že si nelze vybrat kohokoli - technik musí mít oprávnění přímo od výrobce konkrétní značky a typu přístroje, se kterým pracuje. Servisní firmy proto obvykle uvádí, na jaké značky a typy přístrojů je jejich technik certifikovaný, a tuto informaci má smysl si před objednáním kontroly ověřit.

Jak se provozuschopnost prokazuje

Vyhláška stanovuje, jak se má provozuschopnost hasicího přístroje prokazovat navenek - jde o tři věci současně:

• § doklad o kontrole - protokol vystavený odborně způsobilou osobou,
• § kontrolní štítek na přístroji s datem provedené kontroly,
• § plomba spouštěcí armatury, která dokládá, že s přístrojem od poslední kontroly nikdo neoprávněně nemanipuloval.

Chybí-li kterákoli z těchto tří položek, nelze přístroj považovat za prokazatelně provozuschopný - bez ohledu na to, jak dlouho na svém místě visí.

Kontrola není totéž co periodická zkouška

Roční kontrola provozuschopnosti je jen jedna část povinností. Vodní a pěnové přístroje navíc procházejí periodickou zkouškou (včetně hydraulické tlakové zkoušky nádoby) jednou za tři roky, ostatní typy - práškové i sněhové s CO₂ - jednou za pět let. Co přesně se při periodické zkoušce děje a v čem se liší od roční kontroly, popisujeme podrobně v článku Kontrola hasicích přístrojů vs. periodická zkouška .

Kolik obě služby orientačně stojí, najdete v článku Revize hasicích přístrojů cena .

Shrnutí na jednu stránku

Kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje se dělá nejméně jednou ročně a smí ji provádět jen odborně způsobilá osoba s oprávněním výrobce. Provozuschopnost se navenek prokazuje dokladem o kontrole, štítkem a plombou spouštěcí armatury současně. Kromě roční kontroly je potřeba hlídat i termín periodické zkoušky - u vodních a pěnových přístrojů jednou za 3 roky, u ostatních typů jednou za 5 let. Kdo přesně musí mít hasicí přístroj a v jakém počtu, se řídí zákonem č. 133/1985 Sb. a požárně bezpečnostním řešením konkrétní stavby.